Napjatá situace s cenami energií bude podle ministerstva přetrvávat minimálně během 1. pololetí 2023.
Deficit veřejných financí by měl v příštím roce vzrůst na 6,44 procent hrubého domácího produktu (HDP) z letošních očekávaných téměř pět procent.
Vyplývá to z návrhu rozpočtu veřejné správy na roky 2023 až 2025, který k jednání Hospodářské a sociální rady předkládá Ministerstvo financí.
Důvodem nárůstu schodku je podle resortu financí reakce vlády na výrazný růst cen energií. Za tímto účelem si v rozpočtu vytváří prostor v objemu 3,5 miliardy eur.
Pokles veřejného dluhu
Deficit očištěný o dočasné vlivy podle ministerstva příští rok odpovídá úrovni 3,1 procenta HDP, což je blízko odhadu aktuálního roku (2,9 % HDP). V dalších letech by podle plánu mělo schodkové hospodaření SR postupně klesnout na 3,44 procenta HDP v roce 2024 a 2,74 procenta HDP v roce 2025.
Celkové příjmy veřejné správy by měly v příštím roce dosáhnout 50,579 miliardy eur a výdaje 58,451 miliardy eur.
Příjmy státního rozpočtu mají podle návrhu činit 26,699 miliardy eur a výdaje 35,041 miliardy eur. Hotovostní schodek státního rozpočtu má v příštím roce dosáhnout 8,341 miliardy eur.
Už letos očekává resort financí pokles veřejného dluhu, který se má po dvou letech růstu snížit na úroveň 59,4 procenta HDP z loňských rekordních 62,2 procenta HDP. V příštím roce by měl dluh klesnout pod hranici 58 procent HDP.
Tomuto vývoji podle MF výrazně pomůže vysoká očekávaná inflace i využití naakumulovaných likvidních zdrojů.
Kompenzační opatření
V souvislosti s energetickou krizí obsahuje rozpočet na rok 2023 rezervu na kompenzační opatření související s růstem cen energií v objemu 3,4 miliardy eur. Zároveň navrhuje do konce dubna nevyplácet odměny státním zaměstnancům kromě nárokovatelných odměn, čímž se ušetří dalších přibližně 100 milionů eur.
„Tyto prostředky spolu tvoří zdroje na kompenzační opatření související s energetickou krizí v celkovém objemu 3,5 miliardy eur,“ vyčíslil resort financí v předloženém materiálu.
Napjatá situace s cenami energií bude podle MF přetrvávat minimálně během 1. pololetí 2023. „Proto očekáváme, že v důsledku energetické krize zvolní dynamika slovenského HDP v roce 2023 na 0,6 %,“ avizuje. Opatření vlády na zmírnění dopadu růstu cen energií na domácnosti a firmy by však podle resortu financí měla ochránit ekonomiku před recesí či hlubším poklesem.
Ministerstvo neočekává, že by zpomalení ekonomického růstu mělo vést k výraznějšímu nárůstu míry nezaměstnanosti. Inflace se kvůli cenám energií vyšplhá na průměrných 13,5 procenta.
Viditelné oživení ekonomiky očekává ministerstvo v roce 2024, kdy předpokládá trvalou stabilizaci evropských cen energií na akceptovatelných úrovních a oživení evropské ekonomiky.
